Existuje mnoho důvodů, proč omezit konzumaci masa nebo se ho zcela vzdát. Vegetariánem se člověk nejčastěji stane kvůli zvířatům. Druhým důvodem odklonu od masa je zdraví. A na třetím místě se většinou umístí obavy o životní prostředí.
Rozmělňování Zelené dohody je fatální chybou. Cestou k oživení naší ekonomiky je dekarbonizace automobilového průmyslu.
Významnost či materialita. Dnes často zprofanovaný termín, avšak zásadní koncept pro zveřejňování informací. Zpočátku se týkal pouze financí, dnes se již vztahuje i na další aspekty ovlivňující podnikání firmy.
Nefinanční reporting velkých společností reguluje legislativa, nicméně vývoj regulace je v této době opravdu nepředvídatelný. Důvodem je nejen aktuální iniciativa Evropské komise s názvem omnibus, ale i opožděná implementace evropských předpisů do národní legislativy každé členské země.
Mikrokogenerace představuje ekologické a efektivní řešení, které je zároveň přístupné pro široké spektrum uživatelů. Tato technologie v současnosti využívá především zemní plyn, ale je plně připravena na přechod k biometanu. Díky tomu může být základem dekarbonizace menších objektů.
Ve strategiích Evropské unie, v připravovaných zákonech, ve firemních ESG reportech, ve slibech korporací i v požadavcích investorů. Biodiverzita je všude. Máme ji chránit, sledovat, reportovat. Co to ta biodiverzita ale vlastně je?
Legislativa nemusí být dobrá, hlavně když je konzistentní. I když se třeba normy a legislativa v oblasti ESG reportingu zlepší, nekonzistence podráží nohy všem. Vytváří nejistotu.
Evropa musí zvýšit výdaje na obranu kvůli globální bezpečnosti. Zároveň však hodlá pokračovat v dekarbonizaci. Diskuze o tom, zda jsou obranné investice v souladu s cíli udržitelnosti, je čím dál tím aktuálnější.
Jednotné mezinárodní normy ISO a zásady konceptu ESG jsou dvě oblasti, které se vzájemně doplňují a podporují. Obě se zaměřují na zlepšování procesů, odpovědné řízení a udržitelnost. Jak tedy ISO může pomoci firmám splnit ESG požadavky?
Navzdory očekáváním návrh nové evropské Dohody o čistém průmyslu nepřináší jasnou strategii, která by členským státům pomohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
