Boj s byrokracií, které málokdo rozumí. Tak by se dal shrnout náhled společnosti C.S. Cargo, jednoho z největších českých subjektů pro dopravní a logistické služby v Česku, na povinnost nefinančního reportingu.
Švýcarský start-up vymyslel, jak instalovat fotovoltaickou elektrárnu mezi kolejnice. Vlaky přes ní mohou jezdit rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Prvních sto metrů se má v provozu ve Švýcarsku zkoušet tři roky, nicméně o technologii se již zajímají další země.
Časté cestování po Praze a potřeba parkovat v různých městských částech, to byly pro Lukáše Kolafu hlavní důvody pro pořízení elektromobilů. V jeho malé flotile už převažují.
Lidé kvůli automobilové dopravě dýchají nejhorší vzduch v Praze v ulicích Ječná, Plzeňská a v dalších jedenácti lokalitách, kde byly překročeny celoroční limity pro koncentrace oxidu dusičitého. Měření ověřil Český hydrometeorologický ústav.
Mezi Táborem a Vlašimí a Táborem a Benešovem jezdí od loňského prosince první tuzemské linkové autobusy na elektřinu. V prvním případě zvládají 51 kilometrů, ve druhém 57 km.
Provoz elektromobilu nesouvisí jen s jeho vlastnictvím a dobíjením. Pokud uvažujete o pořízení nového či ojetého auta na baterky, měli byste vzít v úvahu následující zkušenosti, píše Jan Staněk, popularizátor elektromobility a tvůrce Youtube kanálu Electro Dad.
Celosvětově se loni prodalo sedmnáct milionů elektrických aut. V Česku jejich podíl dosáhl pět procent. Hlavním motorem růstu byla Čína, zatímco v Evropě prodeje mírně klesly v důsledku ukončení dotací v Německu.
Téma udržitelnosti už není v automobilovém průmyslu jen frází, ale stává se jeho běžnou součástí. Škoda Auto se soustavně snaží minimalizovat vlastní ekologickou stopu, posilovat trvale udržitelný růst, ale i pozitivně působit na společnost.
Už potřetí spolu budou soutěžit zaměstnanci finančních institucí, kdo urazí více „zelených kilometrů“ na cestě do práce a zpět. Smyslem je nejezdit do zaměstnání autem a ušetřit emise CO2.
Zásadním zdrojem znečištění je v Praze automobilová doprava. Kvůli rozmístění stacionárních stanic přitom situace vypadá lépe, než jaká ve skutečnosti je, shodují se experti. Již za šest let navíc začnou platit přísnější limity a metropole bude mít problém.
